Čínske súčiastky - skúsenosti z internetu

Neviditeľné stránky

V tejto sekcii nájdete rôzne postrehy ohľadom používaných komponentov ktoré sú zozbierané z internetu bez jazykovej korektúry.

V tomto tématu bych rád vytvořil seznam těch nejprofláklejších druhovýrobců dávno již nevyráběných, ale kdysi vynikajících polovodičů a samozřejmě také zkušenosti s nimi. Budu moc rád, pokud se ostatní členové, kteří s tímto materiálem už mají nějaké zkušenosti, přidali s relevantními příspěvky k danému tématu.
Je totiž čím dál těžší sehnat originální, již nevyráběnou součástku jako ND do porouchaného přístroje a náhrada modernějšími polovodiči je mnohdy spojena s časově náročnými úpravami /kompenzace apod/, někdy to ani není možné. Ne každý je registrován na ebay, kde se tyto originální NOS polovodiče /někdy za horentní ceny/ často vyskytují, ne každý má mezinárodní platební kartu a PayPal, aby si mohl koupit originál a ve spoustě případů se to vlastně ani nevyplatí, pokud někdo potřebuje např. jen dva až čtyři výkonové či budicí páry, nebo nějaký IO.

Je mi naprosto jasné, že desetitisíce, možná statisíce různých, nejčastěji čínských, méně již taiwanských pokoutných mastičů polovodiče vyrábí, resp. někdy jen pouzdří různě posháněné čipy z ukončené výroby.
Ovšem co vím od lidí, který do Číny a na Taiwan lítají poměrně často zadávat výrobu, pouzdří se v naprosto nevyhovujícím prostředí, na starých opotřebovaných strojích, neschváleným plastem, s katastrofální čistotou okolí a obecnou technologickou nekázní, proto jimi pouzdřené polovodiče ze začátku fungují dobře, třeba i hodně snesou a mají i rezervy, ale po několika málo letech se jejich vlastnosti začnou právě vlivem technologické nekázně měnit k horšímu, popřípadě rovnou odejdou. Poznat prý to lze podle toho, že desetitisíce těchto pokoutních mastičů se pod své "výrobky" nepodepíše žádným logem, resp. takovým, aby nikdo jiný nepoznal, o koho a odkud jde.

Dosti často je pod označením bývalého originálu uvnitř zapouzdřeno něco zcela jiného, než má být, popřípadě vznikají "nové-staré" polovodiče.
Tak tomu bylo např. v případě tranzistorů BD941D a BD942D v pouzdře TO220, které nikdo nikdy nevyráběl, s lákavými parametry, ovšem po vcelku jednoduchých testech se ukázalo, že WTF? - Jednak některé vůbec nesplňovaly deklarované parametry, ale co bylo horší - z deseti od každé vodivosti jakžtakž fungovaly sotva čtyři a to ještě hodně mizerně. Byly docela drahé a protože jsem je nepájel, poslal jsem je do týdne zpět dodavateli, který okamžitě a bez keců vrátil peníze a stáhl je z nabídky. Docela prasárna.

Ovšem někteří druhovýrobci jsou na tom ve všech výše zmíněných ohledech podstatně lépe a drtivá většina z nich se pod svůj výrobek také podepíše.
Docela rád bych za Vaší spolupráce uveřejňoval význam zkratek a značení těchto konkrétních druhovýrobců, třeba i konkrétní typ, kde byl u nás zakoupen a zkušenosti s ním.

Díky za první vlaštovku, Honzo. Jsi mírně řečeno idiot , kupovat tak drahé výkoňáky v ČR a ještě u AME.

V AME kdysi byly běžně v prodeji originály SanKenů, Toshib, Hitachi, STM, ONS, NSC, Nichicon, Nippon ChemiCon, Vitrohm, Vishay, ALPS, JRC a dalšího značkového materiálu, rád jsem tam nakupoval, i když to všechno bylo někdy i o 100% dražší, než jinde.

Jenže originály všeho byly poměrně drahé a dost vydržely, což dost špatně snášely velké RTSky, které jednak musely dost utrácet, platit DPH ze skladových zásob velké hodnoty a jednak přicházely o práci. Abych to vysvětlil : s namontovaným originálem při opravě se totiž přístroj už tak snadno a brzo neposere, kdežto s plagiátem či druhovýrobou je zákazník za rok či ještě dřív zpátky - na opravy je zákonná záruka šest měsíců, takže není co řešit a zase je práce...

Sám to znám z poměrně velkého servisu Eltosu, kde se při opravě TVP záměrně montovaly odpory s nižší zatížitelností, či kondenzátory na nižší napětí - aby byla práce...a to byly ještě poměrně slušné metody, dnes se používají daleko sofistikovanější - právě k tomuto účelu čínští výrobci vymysleli a produkují materiál se záměrně limitovanou životností, který se používá v prvovýrobě i při servisu. Dosahuje se toho záměrně nečistými a ošizenými surovinami při výrobě součástky, ať už je to hliník, keramika, křemík, dotační prvky při výrobě polovodičů, nečistota při výrobě, technologická nekázeň, závadné a agresivní plasty, nekvalitní a agresivní guma na těsnění elytů, svinstvo v roztoku elektrolytu, místo mědi poměděný hliník či železo, tenká křídla u TO220 /viz Fairchild LM337T/ a spousty dalších metod, o kterých ještě nevíme a ani se o nich možná nikdy nedozvíme. Takový materiál je pochopitelně neskutečně levný a umožňuje výrobci finálního přístroje být spolehlivě cenově konkurenceschopný, ze začátku životnosti i parametrově. Všechny tyhle informace mám jednak ze své vlastní praxe a jednak od jednoho velmi slušného a odborně zdatného pracovníka AME.

S NEDISem jsem skončil naprosto a úplně, raději se přes kamarády ze Slovenska obracím v případě specializovaných věcí na AVELMAK a SOS. Jde-li o běžně vyráběné polovodičové součástky, pak využívám Ryston, kde Vám dají vybrat výrobce, ze zahraničí pak Farnell, RS, Mouser, Digikey, Profusion a nevyhýbám se ani ebay, kde jsem se /klep klep/ ještě nespálil.
Legendární CONRAD Electronic, u kterého jsem ještě jako smrad nakupoval značkové výkonové tranzistory Motorola a RCA, lepší operáky, než byly MAA501-504, nešumící BCčka a 2SA-2SC a elektrolyty velkých kapacit, na vyšší napětí a poloviční, než TC937 doslova za pár šilinků /vycházelo to tam fakt výrazně levněji, než tehdy Tesla, kdy KD503 stála 365,-Kčs/, basové reproduktory ElectroVoice a výkonné tweetery Celestion atd. už bohužel není tím spolehlivým Conradem, co kdysi býval - je rovněž zaplavený čínskými sračkami, což se dá poměrně pohodlně demonstrovat na vestavných subwooferových zesilovačích z Číny, o které by kdysi Conrad ani nezavadil, případně by byly skoro zadarmo v jeho výprodeji...

Dlužno ale podotknout, že někteří menší až garážoví výrobci, nechtějíc si zkurvit renomé, tohle nedělají. Ve 100% tohle ale dělají "výrobci" přístrojů, prodávaných za pohádkově nízké ceny v hypermarketech a v poslední době ale také firmy známých a zvučných značek.
Velké RTS jsou také velkými odběrateli a tak AME i NEDIS začaly nakupovat značně levnější neznačkové zboží co houby vydrží, což v případě polovodičů dělají dosud. Podobné je to i s CD či DVD optikami či gramovložkami.

Taková polská TME zase zásobuje materiálem menší i větší výrobce finálních přístrojů, kde je, jak víme, zákonná záruka dva roky. Mírně povedené a laciné plagiáty, kterými je klasicky polský TME doslova narvaný, ty dva roky záruky jaksi přežijí, nu a pokud nepřežijí, tak bez jakéhokoliv hádání a případných oprav Vám prodejce přístroj klidně vymění za nový či jiný podobný. Protože totiž nákupka v Číně a z těchto plagiátů vyrobených přístrojů je tak nízká, že si to klidně mohou dovolit a ještě si to odepíšou z daní. Sám jsem se o tom přesvědčil s kamarádem v Datartu, kam si mě na reklamaci po osmi měsících provozu vzal jako technickou podporu. Nebylo třeba - přivolaný technik se jen zeptal, co to dělá či nedělá, chtěl vidět účtenku s datem prodeje a potvrzený záručák, popadl přístroj, zajel s ním kamsi dozadu a přinesl tentýž, zcela nový, zalepený. Vybalili jsme, vyzkoušeli, poděkovali a odešli.

Ale abychom se věnovali nadpisu tématu :

CDIL - Central Devices India Limited :
Dost pravděpodobně nejhorší šrot, který se tady v ČR prodává. Osobní zkušenosti mám s tranzistory 2N3440/2N5416, koupené v GESu a označené jako STM. Protože v Aldaxu jsme jeden čas prodávali součástkové sety na Leach, kde jsou tyto tranzistory /ovšem originály STM/ použity, měl jsem možnost srovnání. CDIL měly betu od 15-40 maximálně, zatímco originály STM neměly ani jeden z deseti betu pod cca 120. Co se týče Uce max, tak to bylo v porovnání s originály přesně na hraně, bez jakékoli rezervy, kdežto originály měly rezervu Uce max od výrobce minimálně 25% nahoru. Co mě ale zarazilo, tak nezvykle vysoké Ube studených tranzistorů CDIL, které bylo až téměř 1,5V oproti originálům STM, které měly Ube běžných cca 0,6V. V zesilovači, kde jsem CDIL tranzistory použil /zapojeny v kaskódách symetrického dif. zesilovače/ nechtěly chodit a protože jsem zrovna neměl originály po ruce, vpálil jsem tam nepříliš známé a málo používané KF422/423, které tam i pasovaly co se týče pořadí vývodů /BF422-423 to mají jinak/ a zesilovač se normálně rozjel a pokud vím, funguje dodnes.
Další zkušenost mám s tranzistory 2SB649A/2SD669A, koupené jednak v GESu a větší počet kusů v AME, což jsou v originálu Hitachi pravděpodobně nejvýkonnější budiče v TO126, dají se použít i do rozkmiťáku, protože mají 140MHz a všude tam, kde je zapotřebí tranzistor v TO126 na vyšší napětí, s větším dovoleným proudem a rychlý. Kusy zakoupené v GESu i AME se naprosto shodují, pnp typ dokonce stejná série.
V provedení CDIL zase katastrofa, beta opět téměř o řád nižší než u třicet let starých originálů Hitachi, které jsem vypájel z vraku nějakého přístroje a kde byl ještě pnp typ v zelené hmotě /dodám fotky jak originálů, tak i CDIL/. Navíc mi přišel takový jakoby mix, pnp typ byl označen pouze dost od sebe vzdálenými písmeny T C, ale npn typ měl řádné označení CDIL. Provedení, hmota pouzdra lesklý plast, font a způsob potisku, dosedací plocha, pokovení vývodů - vše zvenku celkově perfektní a naprosto identické, což mě vede k přesvědčení, že vypadly z jedné mašiny, jen to označení mne poněkud mate. Oproti třicet let starým originálům neprošla ani jedna vodivost v SOA testu, obě proražené už po pár minutách, jako když zkroutíte tři dráty do sebe.
Někde zřejmě existuje sklad NOS zásob těchto tranzistorů v originálu, protože mi je běžně posílalo servisní středisko NADu v Londýně jako certifikovaný ND do staších přístrojů. Bezpečně to originály jsou, protože opět bez problémů prošly SOA testem beze změny parametrů.
Co se týče CDIL, tak od nich mám ještě tranzistory 2SB631/2SD600, používané jako budiče ve starších a méně výkonných autozesilovačích. Parametrově jako originály, SOA test přežily, jediný rozdíl je v označení npn typu, který je značen D600KE, pnp typ jen B631K.
Myslím si, že na ebay, konkrétně od taiwanské firmy UTSOURCE půjdou sehnat originály téměř čehokoli. Teď jsem u téhle firmy objednával jiné NOS tranzistory v TO220, kde je pnp typ ještě zelený, tak uvidíme, co přijde. Zatím všechno, co jsem od téhle firmy objednával /LB1412, LB1630, uPC1237HA, TA7317 a jiné/ spolehlivě funguje a není to vůbec předraženo.

UTC - Unisonic Technologies Co. Ltd.
Zatím jen jedna zkušenost, opět 2SB649A/2SD669A. Zakoupeny u Martina Lhotského. Matný plast, PbF vývody, celkové provedení perfektní. Rozdíl v označení proti originálu je B649KE/D669KE, za označením typu malinké, ale ostré logo Hitachi, popis tedy zřejmě laserem. Výborné vlastnosti, v některých parametrech o fous lepší než originály, SOA testy přežily bez problémů obě vodivosti, beze změny parametrů. Jsou tak dobré, že jsem je použil jako koncové tranzistory v mírně upraveném sluchátkovém zesilovači Ciuffoli /úprava regulace a stabilizace předpětí/, nastaveném téměř do třídy A. Pracují tam bez problémů už několik let, takže to vypadá, že jde o nejlepšího druhovýrobce tohoto typu tranzistorů.

isc - Inchange Semiconductor Company
Zatím pouze tři zkušenosti. Jedna zkušenost je budicí pár v klasickém TO220 2SA968/2SC2238 - parametry shodné až mírně lepší ve srovnání s originály, celkové provedení perfektní /pocínované, perfektně rovné měděné křídlo, vývody PbSn, značení laserem/. SOA testy bez potíží přežily obě vodivosti beze změny parametrů, takže bych se asi nebál je montovat do přístrojů, kde zrovna nepracují "na krev".
Druhá zkušenost je opět budicí pár v celoplastovém TO220FI 2SA1306/2SC3298 - parametry až na mírně nižší betu shodné s originály včetně rezervy Ucemax, celkové provedení opět perfektní /perfektní zális bez otřepů, vývody PbSn, značení laserem/. SOA testy přežily obě vodivosti beze změny parametrů. Nicméně ve většině aplikací lze tyto tranzistory bez úprav nahradit dosud vyráběnými Toshibami 2SA1837/2SC4793, v případě většího odběru budicího proudu pro více párů koncových tranzistorů rovněž dosud vyráběným párem 2SA1930/2SC5171, kde už ale asi budou nutné nějaké drobné úpravy, protože druhý uvedený pár od Toshiby má Ft=200MHz, oproti prvnímu páru Toshiba, který má 100MHz stejně jako isc 2SA1306/2SC3298.
Třetí, poněkud starší zkušenost od isc je s pomalými /4MHz/ budicími tranzistory 2SA940A/2SC2073A koupenými v AME, dříve hojně používanými jako budiče ve starších typech autozesilovačů, ale i v některých starších, komerčně vyráběných domácích přístrojích s pomalými koncovými tranzistory, většinou zakončeno výkonným pomalým 2MHz párem v TO3 od Motoroly. Parametry od isc shodné s originály od Toshiby, celkové provedení opět perfektní /měděné pocínované křídlo, PbSn vývody, perfektní zástřik, popis laserem/. SOA testy s plnou kolektorovou ztrátou přežily obě vodivosti beze změny parametrů - jako starší zkušenost to píšu proto, že to vlastně byl první pár z druhovýroby, který jsem koupil a s plným úspěchem montoval.

PMC - nevím, o jakou zkratku jde a zatím se ke mně ještě nic od nich nového nedostalo, pouze jsem vadné polovodiče s tímto označením nacházel v echtovních levných čínských výrobcích.

Power Innovations - kdo to přesně je, už doplnil danhard /díky moc/. Mám s touto firmou pouze dvě zkušenosti - jedna je s párem BD249C/BD250C, s plným úspěchem a bez jediné poruchy jsme je používali v SPD400. Druhá zkušenost je s Darlingtony BDW83C/BDW84C, opět bez nejmenších problémů. Všiml jsem si, že tato firma převzala do výroby značné množství tranzistorů BD, BDW, BDV i BDX, snad budou tak dobré, jako kdysi originály od STM.

MOSPEC Semiconductor - mizerná firma, vyrábějící od dávno nevyráběných věcí SanKenu, Hitachi, Toshiby a dokonce i NSC i spoustu vlastních věcí, jako jednoduché i dvojité rychlé i Schottky diody, můstky, prostě kdeco. Pokud jsem se s výrobky téhle firmy potkal, tak byly vždy proražené či jinak poškozené. Zkušenosti mám jenom dvě a to první s původně hodně starým SanKen párem 2SB688/2SD718, hojně vyráběným kdesi v chatrči a podruhé s celoplastovými 2SB778/2SD998.
Parametry mizerné /ten první pár byl v SanKen provedení hojně používán výrobci autozesilovačů, i několik párů paralelně/, takže při poruše a záměně za MOSPEC se při více párech musely prohodit i budiče za poněkud výkonnější. Uce max na hraně, hodně nízká beta, mizerný stírající se potisk a celkově velmi hrubé provedení pouzdra, jak zális, tak u dosedací plocha a o 1cm kratší vývody. SOA testy sice kusy od MOSPEC přežily, ale s odřenýma ušima a za hrubé spotřeby budicího proudu - při 15V/5A jejich beta klesala až na hodnoty blízké deseti.
Celoplastové 2SB778/2SD998, které vyrábí v podstatně lepší kvalitě i KEC na tom byly dost podobně až na to, že ani jedna vodivost nepřežila SOA test, kdežto kusy vyrobené u KEC bez potíží. Jsou to sice jenom dvě zkušenosti s nákupem, ale při servisu jsem součástek tohoto výrobce měnil hodně - takže až Vám někde budou nabízet součástku tohoto výrobce, raději ji odmítněte a poohlédněte se po nějakém ekvivalentu.

KEC - Korea Electronic Company - vyrábí jednak kopie starších typů původně japonských polovodičů pod svým označením, ale také součástky ze svého vývoje, jejichž označení se bohužel někdy kryje s japonským značením a přitom jde o součástku se zcela jinými parametry a určením. Vcelku snadno jejich výrobky poznáte podle menšího či většího velkého tiskacího K. Někdy tam ale na menších součástkách nebývá a pak se v tom prase vyznej, protože může jít jak o kopii japonského originálu, tak o jejich vlastní vývoj a výrobu, kterou označují KTA, KTB, KTC, KTD, KSA, KSC a podobně, případně pouze čtyřciferným označením.

Ano, mám zdokumentované dva případy součástek z TME, které ačkoli označeny jako originály, byly to prokazatelné plagiáty. První případ byl s Toshibami 2SA1943/2SC5200, u kterých byl hrdě napsán výrobce Toshiba a které odešly ve vcelku nepříliš výkonném zesilovači /dva páry paralelně/ zhruba po půlhodině téměř komorní reprodukce. Po náhradě těmiž tranzistory, ale značně dražšími originály z Rystonu zesilovač funguje dodnes.
Druhý případ je s NE5534AP s logem TI a uvedeným výrobcem TI a je o to horší, že jsem jich tehdy objednával 50ks. Šuměly tak, že šly naprosto všechny do kýblu. Vynikajících 50ks NE5534AP jsem pak koupil v Rystonu, byly sice o 50% dražší, ale evidentní originály, žádný šum ani nadměrný ofset se nekonal. Ty z Rystonu byly s úplně jiným potiskem, než z TME. U těch z TME šlo označení sotva přečíst a acetonem se smazávalo, kdežto u rystonských se po přejetí acetonem nic nedělo a dokonce se stal nápis dokonce ještě čitelnější. Od té doby bych v TME nekoupil ani kus drátu, jsou to všecko polské či čínské plagiáty vhodné tak na nenáročné bastlení. Možná ještě přepínače či potenciometry či konektory, na tom se téměř nedá nic zkurvit, ale polovodiče už bych tam nikdy nekoupil, zvláště nějaké dražší OZ či tranzistory.
A ještě pozor na v celé republice prodávané LF411CP. Přestávají fungovat, případně se zcela prorazí už při +/-16V. Mají logo NSC. Po drobné úpravě je nahrazuju OP07CP, které chodí bezproblémově až do +/-19V.

Moje zkušenost jak se vyhnout padělkům je materiál kupovat přímo přes oficiální zastoupení firem, neříkám že ušetříte, jistá výhoda tu je, pak není problém získat zajímavé vzorky světe div se zadarmo, stačí jen vypsat k čemu to má sloužit a je to. Dostanete horké novinky. Klasické zaběhnuté typy myslím není nutno vyrábět poctivě, když se prodávají samy. Nezapomínejme že žijeme ve svinské a zlodějské společnosti kde platí heslo peníze jsou až na prvním místě. Materiálu je dost, jde jen o to umět ho využít tím správným způsobem, ano není problém něco vymyslet, nasimulovat, ubastlit, ale co s tím když je to pak drahé. Mě spíš překvapují ty staré součástky z produkce Tesly, ač nic moc udávané parametry mají fakt výdrž. Jsem si nedávno koupil pro zábavu celou krosnu tranzistorů, když jsem jel do Prahy na pivo, tentokrát fakt jak píše Leoš mi to dali za cenu železa, využil jsem svých zkušeností z psychologie obchodování na burze a přesvědčil majitele tranzistorů že existují výhodnější způsoby uložení kapitálu . No opruz se s něčím takovým smýkat. Ale co se týče KDček a KUček vím že když jsem jim dal záhul fakt neshořely i při drsném měření kdy se jim na nožičkách tavil cín. Třeba blbé KU608 mě překvapily v tom, že jsou rychlé jako sračka, kdysi jsem s nimi viděl postavený SSB konec na 160m, no kroutil jsem tehdy nad tím hlavou. Je škoda že výroba polovodičů u nás šla do kytek. Nedávno jsem chtěl koupit zesilovač ECLER PAM1400, majitel mi hrdě hlásil "digitál, prej SPM"... vevnitř IRFP9240/IRFP240, primitivní koncáček buzený operákem NE5534, ale na výstupu 12 mosfetů, napájený 2X90V, výkon cca 650W/4ohmy. Přesto jeden kanál šel do kytek a vzal s sebou prý i repráky, španělé bednu narvali všemožnými ochranami a relátky, přesto prý při běžném hraní na diskotéce zesilovač shořel. Prostě nevzal jsem ho, ač po jistém smlouvání mi byla nabídnuta skvělá cena 3000 kč Jsem koukal na EBAY, no a vyjel Thailand 35Kč za tranzistor, Harris San Jose 140 kč za tranzistor. Prostě by mi to nedalo a určitě bych riskl čínu Nedávno jsem měnil na autě homokinetické klouby, a ty koupil kde jinde než na Ebayi v číně. Manžety praskly po třech měsících a měnil jsem je hezky znovu. Rozhodně nemyslím si že čínské čipy budou až tak mizerné, ale ten plast bude zajisté humus, co koupí někde v Africe na skládce. Jsem slyšel dobrou hlášku, když jsem se snažil koupit nové manžety u nás, kde mi nebyli schopni nabídnout české. Víte proč je tolik číňanů na světě ? Nejsou schopni vyrobit gumu, hehe.

Edit Leoš :
Josef, sám dobře víš, že kvůli použité technologii a tímpádem zoufale nízké odolnosti KUček proti sekundárnímu průrazu se absolutně do lineárních nf zesilovačů nehodí, nikdo to nikdy nedělal pro výkon vyšší, než 30W/4R, jenom Tys pletl z hoven biče. Možná tak opravdu jen pro vf použití a C třídu, ale jinak absolutně nanic, tak tady prosím nepiš takové píčoviny. Navíc KU608 je vyměřený výmět z výroby KU607, sice má vyšší Uceo, ale zoufale nízkou betu, takže leda tak do měničů, potřebují výkonné buzení z vinutí a i na ty měniče jsou dneska slabé, to už jsou do měniče lepší KUX41N či KDY56.

Edit Josef :

Ty jsou do měničů škoda, když jsou na trhu IGBT s podstatně lepšími parametry.

Další věc :
oficiální zástupce IR je Semic trade, tak proč shánět tyhle obyčejné fety kdesi v zahraničí, když je máš v originálu přímo tady a za dva dny? IRFP nejen do Eclerů a dalších /dokonce highendových/ značek jsem kupoval tady v Semicu a vše jede jak má, dokonce jeden zesilovač Rega se s IRFPčky ze Semicu choval líp, než s původními v pozůstalém dobrém druhém kanále.
EDIT : abych dostál pravdy ve své poslední červené větě tohoto příspěvku, tak na základě Vaškových-danhardových a reebových informací už řadu IRFP a jistě i další řady IRF nevyrábí International Rectifier, ale Vishay, divize Siliconix. IRFP240/9240 již tedy s logem IR v Semicu nekoupíte, možná nějaké skladové zbytky

Eclery nejsou nijak zvláště více poruchové, než jiné značky, konkrétně řadu PAM znám, jeden mám a pár jsem jich opravoval. Je to zaprvé tím, že tenkrát díky poměrně vysokému výkonu za rozumné peníze a snaze značky se tu s minimálními maržemi etablovat na trhu, je lidi hodně nakupovali do diskoték a klubů, kde kopnuty někde do rohu, bez možnosti se rozumně chladit a nulové údržbě /vyčistit chladiče mřížky, příp. vyměnit větráky/ se v takovém prostředí doslova upekly. Viděl jsem to přesně tak, jak to popisuju i tady u nás ve dvou klubech. Mám sám takový "půjčovací" starší model Ecler PAM560, koupil jsem ho za pět stovek doslova upečený původně kvůli kastli, ale znáš to...nedá Ti to a dáš to dokupy. Natavené byly i Neutrik zásuvky speakon a síťové Euro, ze kterého ani nešel vytáhnout kabel, musel jsem použít ostrý majzlík, abych to dostal ven...Odešel větrák a protože si toho nikdo nevšiml, páč konce byly fakt kopnuté pod kazatelnou DJe, tak se prostě upekl, ale přesto tu poslední akci s nefunkčním větrákem dohrál, jen jednou za čas to prý na chvilku vypnulo - termostat na 115°C, který tam byl, už toho měl asi dost a který jsem vyměnil při rekonstrukci za 80°C. Jinak já třeba tohle za "primitivní koncáček" rozhodně nepovažuju :
http://sweb.cz/servisdok/ecler_pam960_560_360.pdf Má to tak šikovně udělané ochrany, že je to i v dost náročném provozu dost blbuvzdorné. Právě Eclery se v posledním tažení inspiroval Tengler, jenže tam cpal laterály Renesas, cpal je tam paralelně i bez vyrovnávacích odporů, cpal jich tam málo a tímpádem jste si v případě poruchy museli koupit jeho suprovně předraženou "speciálně vybíranou sadu"...Přitom bohatě stačí objednat u Farnella BUZ901/906 a poprosit, aby každý kanál byl z jedné série, což rádi a zdarma udělají. Mám vyzkoušeno, že zrovna tyhle BUZky mají v jedné tyčce Ugs s rozprachem maximálně 10mV, což je zcela zanedbatelné. Navíc BUZky mají proti SJ/SK 40V Uds navíc a zdá se, že jsou i odolnější, bod zvratu mají asi 80mA oproti 140mA u Renesasů. Stačí trimrem a násobičem Ube srazit kliďák na cca 40mA na pár a je vymalováno.

Nezlob se Josef, že jsem Ti vlezl do příspěvku, ale budu to tak dělat pořád, pokud sem budou lidi psát vědomé nepravdy.

Ale vůbec se nezlobím Leoši, Tvé příspěvky jsou pro mě velmi inspirativní a podnětné, až se mi o o zapojeních v noci zdá. Napadají mě díky Tobě moc zajímavé věci, v ltspice dokonce fungují, otázkou bude praktická realizace. Nepsal jsem nic o lineárním provozu, jen o odolnosti polovodičů z Rožnova. zabývám se myšlenkou udělat si prostě zesilovač s těmito tranzistory ale ve třídě D, samozřejmě spíš pro legaraci zkusit jestli jsem schopen tuhle chujovinu zrealizovat. Mosfety v zapojení co dělám chodí dobře, jen právě se zvyšující se teplotou jaksi odpor v sepnutém stavu dost nepříjemně zvětšuje. Právě ty nádherné hodnoty IC=50A apod. jsou měřeny třeba při střídě 1:1 a teplotě čipu 25°C bohužel právě s rostoucí teplotou je tomu jinak. Tesla napíše 10A trvale, tak myslím v impulsním režimu dají i víc. SOA není nic jiného než jinak vyjádřená kolektorová ztráta, která je jen 50 - 70W, pro lineární aplikace žalostně málo, leč při sepnutí není vysoká kolektorová ztráta prostě potřeba, při saturačním napětí i 2V a Ic 10A je ztráta pouhých 20W, navíc v Dčku tahle hodnota na tranzistoru není trvale, proud je omezován indukčností zapojenou do série se zátěží. Samozřejmě měniče s KDčky nebo Kučky jsou z dnešního pohledu hloupost, jistě, proud pro buzení paralelně spojených tranzistorů počítám s velikostí kolem 10A s následným zavíráním indukční špičkou stejné hodnoty pomocí budicího transformátoru, v návrhu počítám s betou max.10 ve statickém režimu. Jde mi spíš o ryzí bastlení, udělám návrh tak, aby prostě nešel jen tak kopírovat a prodávat, jen stavět pro radost. Neboj znám i IGBT, je to 25 let od doby kdy jsem psal diplomku na téma budič pro IGBT tranzistory. Mě osobně používat Kučka do lineárních konců nenapadlo, to ty mi furt předhazuješ že jsme používali kučka, my jen používali neoznačené a vyměřené tranzistory, což je rozdíl. Avšak většina modulů byla osazena MJ15003, vybíranými přímo pro firmou ELTECO, která vyráběla UPSky. Lukáš právě coby zdatný obchodník vymyslel proč neosadit konce KUY12, ale pozor pro pouze sebe, konce opravdu hrály a dokonce zvukově pěkněji než moje komplementáry MJ15003/4, prý snad ještě někde hrají, coby odposlechy, tahal ze 2 párů 200W. Samozřejmě už v té době kompementár existoval, ale neuvedl jsem ho jaksi na trh, když se kvazoše krásně prodávaly. Ano, z teoretického hlediska použití KUY12 je nepochopitelné, ale zřejmě neshořely z jednoduchého důvodu - impedance připojených soustav není reálný odpor, stačí si vzít nějaký simulační program třeba LSPcad (teorie) nebo osciloskop (praxe) a kouknout jaký má průbeh impedance reprosoustavy vzhledem ke kmitočtu, rozhodně nikdy nevyjde přímka s velikostí 4ohmy v celém rozsahu. Navíc budeme -li zkoumat výkonové rozložení audiosignálu v rámci celého frekvenčního pásma, taky nedojdeme k vyrovnaným hodnotám. Třeba na výškách nikdy nebude v repráku 1kW /20kHz, jestli jo, tak kevlarovej prezervativ stejně shoří. Na basech se u bassreflexu dostáváme kamsi přes 10 ohmů, v oblasti rezonančního kmitočtu i výš, pod ním ano, tam je odpor již reálný a nízký, leč nižší pásmo stejně nepustí správně nastavený filtr na crossoveru. Tedy na výškách je hovno výkon a na tuc tuc diskotékách s účinným reprákem na středech taky moc výkonu netřeba. Hudba nikdy není RMS výkon. Jistě, šneky s přemotanými basáky od mistra Cimbaly na 2ohmy by takovýto zesilovač neutáhl. Ty jsme tahali pěti páry vybraných MJček s napájením 2x110V. Ve stavebnicích jsme dávali něco jiného, KUX41, KDY23-76 no proto že nic s vysokým závěrem nebylo, stačilo jen vyměřit přímo u dodavatele. Třeba jsem měl i tranzistory vyrobené na zakázku, kde mi složili dva čipy do darlingtonu. Přiznat to by znamenalo že se na nás napakujou překupníci součástek, což nebylo cílem hry. Vše ostatní totiž v koncích hořelo, i slavné KD15003, které prostě neměly dostatečný závěr. V dnešní době to není problém vyřešit, a dostat i s těchto KDček výkony v řádu kilowattů, jsem někde četl tvůj příspěvek o ztrátovém výkonu KD15003 s velikostí 350W, taky nepíšu, že jsi baron Prášil, a nebudu tě mlátit katalogovými údaji, prostě myslím máš pravdu tak kdybych se do tebe navážel cítil bych se jako debil. Naopak jsem rád že jsi takový spisovatel.

Našel jsem zajímavou úvahu přímo od Mistra Pavla Dudka

Zesilovače o výkonu 100 W/kanál lze proto považovat pro špičkovou domácí reprodukci jako naprosté minimum. Některým z Vás to může připadat jako přehnaný požadavek, je třeba si ovšem uvědomit, jaká je dynamika běžné "hudební konzervy". Při normálně komprimované nahrávce jsou dynamické špičky signálu zpravidla asi 10 až 15 dB nad střední úrovní záznamu. U digitálního záznamu, který má větší využitelnou dynamiku, mohou být tyto špičky i vyšší (záznam není třeba tolik komprimovat). Bude-li tedy 100 W zesilovač schopen tento signál přenést bez limitace, bude střední hodnota výstupního výkonu jen asi 1 W!]

Takže pro kvalitní reprodukci nevyjde střední výkon moc vysoký. Na druhou stranu bohužel právě při poměrně nízkém středním výkonu drží to "vysoké napětí" právě tranzistory. Ano, proto je SOA tak důležité. Při nejhorším možném scénáři budeme budit zesilovač obdélníkem do poloviny výstupního napětí, Dejme tomu budeme budit zesilovač obdélníkem tak, aby měl výkon 4W/4ohmy, tranzistory poteče sice jen 1A, ale třeba při napájení 2x50V to je ztráta téměř 50W na větev. Navíc proudy se při takto malých výkonech pomocí emitorových odporů dělí dost blbě vlivem různého Ube. Proto zesilovač má tendenci opravdu odcházet při nízkém vybuzení. Tranzistory ale naštěstí "topí" jen během půlperiody, tak požadovaný ztrátový výkon bude 12,5W Zde vidím právě jistou rozpolcenost. Na jedné straně se staví těžké konce s pořádnými toroidy vybavené baterií kondenzátorů, osazují se desítky koncáků jak do svářeček, na druhé straně potom zpracováváme 1W ? Pravda bude nejspíš uprostřed. Stal jsem se nedávno "hrdým majitelem" QSA1200, prostě jednoho z nejhorších zesilovačů osazeného na výstupu jak jinak než osmicí čínských tranzistrorů napájených 2X90V, na poměrně malých chladičích. A majitel na zesilovač úspěšně hrál diskotéky, nic nečistil a tak. Potom prý vyměnil reprokabely a zesilovač shořel, no jistě, když je osazený BF422 apod. Myslím tím že stabilita je taky dost důležitá, nemyslím že je nutné jít s frekvenčním pásmem nad 20kHz u zesilovačů které stejně hrají z MP3, pro hluché zvukaře a hluché publikum. QSA stejně DJ vytahoval jen když se nám nechtělo smýkat se s velkým aparátem.

Ještě úvaha pro nástin problematiky SOA. Nechápu ten křik ohledně SOA, opravdu problematika je komplexnější než že si nakreslím SOA a budu koukat jestli pracovní bod nevyběhne mimo. Vše záleží ve velké míře právě na způsobu chlazení, samozřejmě okolní teplotě atd. Něco jiného je hrát na sjezdovce v 10st mrazu a něco jiného na hřišti během letního pařáku.

Pro "nástřel" problematiky použiju jednoduchou úvahu. Kdy bude zesilovač nejvíc "trpět" ? Přeci při buzení obdélníkem tak, aby max. hodnota obdélníku byla rovna polovině hodnoty napětí zdroje. Tedy mám zesilovač napájený 2x50V. Odečtu saturace cca 2V. Mám 2x48. Budit budu tedy obdélníkem 48V pp, což je 24V v půlvlně. Zátěž předpokládejme 4 ohmy. Proud na větev pak bude 24/4 = 6A. Na zátěži i tranzistorech jedné větve vznikne ztráta 6x24=144W. A to je kolektorová ztráta 72W / tranzistor. Tohle je nejhorší hodnota, kterou nikdy prostě nepřekročím, ať krmím klasický zes čímkoli.

V praxi se však uvádí výkon RMS. Při plném vybuzení zesilovače je účinnost zesilovače ač se to zdá divné opravdu 70%. Pro napájení 2x50V vyjde výstupní napětí 35V, výstupní výkon na 4 ohmech bude 306W. Napětí zdroje však klesne, na tak 2x42V, po odečtení saturací bude využitelné napětí využitelné napětí ve špičce do zátěže 2x40V. Výstupní napětí do zátěže dostaneme napětí 28V RMS. To odpovídá výstupnímu výkonu 196W. Zdroj bude dodávat 196/0.7=280W výkonu. Tuhle hodnotu stačí použít pro typový výkon trafa. Na tranzistorech se "upálí" 280 - 196 = 84W. A tranzistory v SDA200 jsou 4. Tedy výkonová ztráta na tranzistor bude v případě plného vybuzení pouhých 21W ! A to není výkon, který by nešlo z tranzistorů v poctivém pouzdře byť KUY12 dostat.
Samozřejmě, namítneš "vyšší dívčí" jako kritické buzení do 2/3 výkonu aj. ale to jsme opravdu už na teoretické rovině. Hudební signál navíc nikdy není sinusový, to tak snad v případě basů, ano tam zátěž bude. Ale zase se projeví impedance připojených repráků.

Reproduktor taky je zajímavá záležitost, tím že cívka není při jeho práci v klidu vzniká totiž protinapětí, které nejprve musíme odečíst a teprve potom rozdíl napětí bude procházet indukčností cívky. Představíme -li si náhradní schema reproduktoru, indukčnost navíc bude ještě zapojena do série s reálným odporem cívky. Opravdu výkonová ztráta při buzení hudebním signálem je nižší, však si zkuste potrápit "bytový" zesilovač sinusovým signálem co to udělá, mám doma pro mladého zesilovač FISHER připojené 100W poctivé 4ohmovýma bedny, kondy zesíku nabité na 2x50V a FISHER má na konci STKčka, pravděpodobně výkon by měl být 100W /8 ohmů. Takže do 4ohmů to bude asi víc. Světe div se, zesilovač neshoří ani když mladej osolí naplno TORR, jen chladiče trošku zasmrdí. Na něj bych rozhodně signální generátor a zátěž 4ohmy nenapojil, na SDA 4xKUY12 jo.

To co jsem napsal není myšleno coby moje obhajoba, co kdo o mě napíše nebo řekne je mi u prdele. Nikdy jsem KUčka do zesáků nepoužíval, jen prostě dávám "nástin" né návod, že i taková divná věc fungovat může, a vono je něco jiného spálit tranzistor za stovku nebo za 5kč. Ano, řada KDY fungovat bude, chtěl jsem si koupit větší množství, ale vyfoukli mi je prej jacísi "kolotočáři" - vyrábějí zesilovače pro ozvučování kolotočů, možná o tom Leoš něco ví.
Ale Kučka myslím když se jich dá víc cosi vydrží, zvláště když je pozlatím zlatem vytaženým z desek starých pécéček, co se mi válí na půdě. Samozřejmě si dělám prdel.

cestmire, nejsem zas tolik blbej, jak si o mně většina zdejšího osazenstva myslí /ale trochu blbej jsem, vysvětlím proč/, zato ale Ty jsi trochu pomalejší, protože neuvažuješ v souvislostech. Kdybych mohl, určitě bych jim je hodil na hlavu, ale byly bohužel pájené a pájenou součástku Ti nikdo reklamovat nebude, i když není proražená.

Mohl jsem já blbec jeden nebo víc kusů projet univerzálním testerem snad všech druhů audio OZ, co se nejběžněji používají - původně jsem přípravek stavěl kvůli výběru tesláckých MAA501-504 a MAA741-748 na šum pro osazení tesláckých zařízení - ale nakonec jsem si řekl, že když už si dávám takovou práci s kastlí, zdrojem, plošákem, složitými přepínači apod., tak proč to nerozšířit i pro běžné zahraniční jednoduché, dvojité i čtyřnásobné OZ v pouzdrech DIL8, DIL14, SIL8 a SIL9. Vně krabičky koukají jen patice a knoflíky otočných přepínačů řady WK533 na jednom plošáku /kvůli odstínění/, uvnitř jsou na druhém plošáku obyčejné neinvertující zesilovače s Au=100, přepínatelným zatěžovacím odporem vstupu přepínači DIP/ s příslušnými kompenzačními prvky /např. je tam zvlášť patice DIP14 jen pro MAA503 s paralelně zapojenou kulatou osmidrát paticí pro MAA501,502,504 /mají stejné kompenzace/, druhý kulatý osmidrát pro MAA741, třetí kulatý osmidrát pro MAA748 s naletovaným komp. kondíkem přímo na patici, pak dvakrát DIL8 pro plastové verze 741 a 748, druhá DIP14 např. pro TL074, TL084, 4741 apod., prostě takový univerzál TÉMĚŘ na všechno. Patice SIL8 a SIL9 jsem vyrobil rozlomením potřebného počtu pinů z precizní pozlacené dutinkové lišty - to je hlavně pro IO typu NJM4558L, 4580L, 2068L a devítipin SIL pro exoty typu LA6458S a další s devíti vývody.
Zapájené bohužel byly v předvyrobených osazených deskách SubSeniorů a různých verzí Actidampů. Abys pochopil - mně ani tak nešlo o ty peníze, ostatně jeden vyšel tehdy na osm korun s daní i rozpočítaným poštovným /což už mi mělo být podezřelé/, ale o to množství naprosto zbytečné práce při přeosazování tolika desek, které už byly zapájené a nalakované. Drahý nízkošumový speciál se vzhledem k ceně vyplatí dát do precizní patice, ale IO tohoto typu asi moc ne - nejlevnější precizní patice jsem viděl tuším za 4,50 v GESu, ale myslím, že nebyly pozlacené. Pozlacené DIL8 měl Lhotský i GME za asi 6,50. Ale i tak by se osazení Actidampu Mk.IV.-3 zase o nějakých 90Kč prodražilo, i když v celkové ceně by to zas takovou roli nehrálo - ale jak říkám, pro IO tohoto typu a ceny zbytečné. Tolik patic je ale na druhé straně kvantum nepájených, potenciálně poruchových spojů, kterým bych se rád vyhnul. Poctivé a poctivě pozlacené teslácké patice s festovními pérovými kontakty už bohužel nikde nejsou, těžaři drahých kovů je všechny vykoupili na zlato a ti doprodejci, kteří je ještě mají, neví, co by za to chtěli.

Takže tak, milý cestmire. Teď nakupuju NE, LM, LME, OP, OPA i AD téměř přímo od zdroje, levněji než v kterémkoli zlodějském českém obchodě a originály. TME jsou prostě polský šmelináři /ostatně i za socíku neuměli nic jiného, než se modlit, pašovat a šmelit s čímkoliv/ a těmi také zůstali. Možná, že přepínače, potenciometry, trafa a věci, které se nedají tak snadno, či nevyplatí pajcovat /korunové tranzistory typu 2SC2240-2SA970/ snad ano, ale hodně používané, nebo dražší polovodiče nikdy.

2 Honza Paseka:
Official nakupuje převážnou většinu polovodičového, ale i některého pasivního sortimentu v TME, bohužel - viděl jsem tranzistory, IO, kondenzátory a další materiál v tolika pytlících a tyčích s nálepkami TME, až mě to zarazilo. Polovodiče už tam raději nekupuju, jen v případě nejvyšší nutnosti nějaká BCčka, radiální MKT svitky i axiální MKT a MKP svitky z ES Ostrava, semo tamo nějaké ty stereo minipotenciometry, knoflíky k nim, smršťovačky, které mají ve fakt velkém výběru, fastony do dps i na drát, nějaké lepší konektory /mají tam i nepříliš předražené Neutriky/ a tak, prostě tu lepší bižuterii, jinak nic vážného. Jinak tam mají výborné LF411CP se špatně čitelným logem NSC a smazávacím označením v tyči TME, které přestávají fungovat, případně se rovnou prorazí už při +/-15V. Pár jsem jich tam koupil, ale slibuju, že už to neudělám

EZK je na tom značně lépe, s polovodičovými součástkami od STM, ONS, NSC a dalších velkých výrobců, koupených v EZK jsem neměl téměř žádné potíže, snad až na jednu, dost podezřele levnou a zřejmě celou vadnou sérii obvodů TDA7294V. Začal jsem proto brát téměř trojnásobně drahé TDA7293V, odštípl vývody 5 a 11 a osazoval k naprosté spokojenosti místo TDA7294V.